Čím vyšší kvalita, tím lépe. Alespoň to říká muzikantské ego. Jenže studiové nahrávání je v dnešní době hodně drahá sranda. A nikdo vám ho nezaplatí - i takové hvězdy jako Lenka Dusilová musí na zaplacení nahrávacího studia dělat veřejné sbírky, a to má na vydání podepsanou smlouvu se Supraphonem. Většina kapel si zas na studio vydělává koncertováním. Nebo ho jednoduše zaplatí z vlastní kapsy.
Ale potřebuje vlastně pouliční muzikant drahé nahrávací studio? V době, kdy se dá perfektně nahrávat i na iPhone? Pro většinu účelů dnes skutečně stačí „amatérská nahrávka”, pokud si dáte trochu záležet, může mít i ta velice slušný zvuk.
Jenže studio má několik zásadních výhod:
- Je zde slyšet sebemenší chyba
- Je drahé
- Na nahrávání máte omezený čas
Ano, skutečně jsou to výhody. Obrovské. Jedině nahrávání ve studiu vás totiž donutí své skladby dopilovat k dokonalosti. Pokud tedy nechcete vyhazovat peníze oknem. Musíte přesně vědět, co od nahrávek chcete, co na nich budete hrát, kam patří která nota a jakým akordem skladba končí.
Většina muzikantů vyleze ze studia zralejší, dospělejší, lepší. To za ty peníze stojí, ne? A jako bonus navíc dostanete nahrávky v super kvalitě.
Na závěr ty slibované praktické rady:
- Dobře si vyberte, kde a U KOHO budete nahrávat. Nestačí znát výsledky studia - musíte se v prostoru cítit dobře a hlavně si lidsky sednout se zvukařem. I takové zdánlivé detaily se na výsledku můžou hodně výrazně podepsat.
- Připravte si dopředu vše, co se bude nahrávat. Neznamená to, že by se ve studiu nedalo něco měnit, nápady mnohdy přicházejí průběžně. Základ ale musíte mít dokonale nacvičený.
- Ještě před nástupem do studia si své skladby nahrajte třeba i jen na mobil a dejte je poslechnout kolegům, zpětné vazby není nikdy dost.
- Pokud sami nemáte „top” nástroje a aparaturu, zkuste si nějaké půjčit - platí to hlavně pro bicí, kytarové a basové aparáty a klávesy. Zvukaři sice dělají zázraky na počkání, z hnusného zvuku se ale pěkný dělá těžko.
- Raději si rezervujte o něco delší čas, než si myslíte, že potřebujete. Člověk nikdy neví, co se přihodí (třeba pokud tři lidi nejsou schopni zahrát pár tónů na dětský xylofonek), a nahrávání v časovém stresu stojí za starou belu.
- Pořádně si to užijte!
Ukázky z nahrávání můžete vidět v předcházejícím blogu od Dalibora Neuwirta ze Tenového čaje.
A jeden bonus na závěr:
