Simona Katzer: Tohle léto je celé o buskingu!

Datum vydání:

Dívčí duo 20 minutes již určitě znáte. V poslední době okouzlující dvojčata Simona a Denisa na sobě pořádně zapracovala a okusila slávu větších pódií. Například s kapelami Luno nebo Mandrage, vydala své EP a natočila klip. Ale busking mají stále v srdci. Přečtěte si jejich nové zážitky a aktuální zkušenosti z buskingem v Berlíně a Anglii.

Již v květnu jsme vyrazili s kamarádem Vojtou do ulic Berlína, abychom se odpoutali od Mostecké a zažili také jiné dobrodružství! Berlín nás přivítal deštěm, ale my se nenechali odradit a schovali jsme se pod Weltzeituhr (Světové hodiny na Alexanderplatz) a tam hráli pro lidi, kteří se stejně, jako my, ukrývali před rychlou přeháňkou. Po zbytek pobytu v Berlíně jsme si vytipovali nejlepší místo na hraní a to u Braniborské brány. Ať jsme hráli, kde jsme chtěli, nikde to nemělo takový úspěch jako tam. Ale není se čemu divit. Vždyť “Brána” je největším symbolem Berlína.

Buskerjam.cz mě ale poprosil, abych psala o jiné destinaci. O Anglii. Do Velké Británie jsme se vydaly jen samy, bez mužské posily. Po šílených třiceti hodinách cestování jsme dorazily do Brightonu a první co jsme viděly byl Brighton Pier. Neuvěřitelná krása  svítící na pobřeží Lamanšského průlivu. Nemohly jsme odolat a hned jsme si vybalily nástroje a pustily se do hraní. Pobřeží je doslova zahlceno buskery a to zejména lidskými sochami a hudebníky. Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že promenáda u nádherného výhledu na moře je ideálním spotem pro pouliční umění, po naší zkušenosti nemůžu souhlasit. Možná jsme měly slabé ozvučení, možná jsme nehrály ty správné písničky. Kdo ví…. Sama bych na pobřeží ale už nehrála. Lidé kolem vás procházejí takřka se zavřenýma očima a ačkoliv nám nešlo hlavně o zisk, chtěly jsme, aby se lidi zastavili, usmáli se, zatancovali si. Ale ani jedna z pozorností se nám nedostala. 

To ale nemůžu tvrdit o ulici v centru, jejíž jméno jsem zapomněla nadšením. Zavolali na nás muzikanti, kteří si tam již stavěli “stage”. Přidaly jsme se a moc si užily atmosféru velké kapely. Bylo nás asi 8 a na tu chvíli jsme si říkali “Brighton Busking Orchestra”. Hráli jsme hity jako Don't Be Cruel od Elvise, Wonderwall od Oasis (nečekaně :-)) nebo Knockin' On Heaven's Door. Strávily jsme tam s nima nejméně 3 hodiny a po hraní se šlo na pivo v blízké hospůdce. Takhle se seznamuje s novýma lidma!

Druhý den jsme si řekly, že centrum Brightonu ještě víc prozkoumáme a vydaly jsme se na Churchill Sqaure, kde jsme sklidily největší úspěch za celou naší Anglii. Bylo to možná tím, že se na Churchillově náměstí zastavuje hodně lidí na svačinu, nebo jen posedět a mají čas si buskery poslechnout a posléze i odměnit (pozor, odměna není vždy nutně myšlena finančně! Divili byste se kolik druhů odměn existuje! My například dostaly dva krásné kalendáře se symboly Londýna, čokoládky a úsměvy… Moje kamarádky buskerky Tbee dostaly spoustu indických placiček do futrálu od kytary!).

Po třídenním Brightonu, kde jsme bydlely u couchsurferky Mads, jsme se přestěhovaly na předměstí Londýna k Jo. V Londýně jsme hrály pod Charing Cross, ale protože se nám rozbilo kombo, (nedoporučuju VOX Soundbox Mini OR, naopak jsme zjistily, že buskerské know-how, co se týče ozvučení je ROLAND Cube Street EX!) po hodině jsme hraní vzdaly a oddaly se prohlídce Londýna. Londýn je pro buskery trochu oříšek. Musíte vědět kam přesně se postavit, co hrát a hlavně, musíte být HODNĚ slyšet…  V Londýně prý potřebujete povolení. Já se ho snažila získat měsíc předem, ale neobdržela jsem žádnou zpětnou reakci a tak jsme vyjely bez licence. Všichni, s kým jsem o buskingu v Londýně mluvila mi řekli, že policajti jsou většinou v pohodě, akorát vás můžou poslat na jiné místo. Pokud neuposlechnete, mají právo vám zabavit nástroje, nebo vzít peníze z futrálu (??). No, pokud se chystáte do Londýna, doporučuju spot naproti galerii Tate Modern, kde jsou přímo vyznačená místa písmeny BP (busking place), je to něco jako pražská náplavka a lidí je tam spousta. Taky jsem slyšela chválu na Camden a to zejména u trhů, nebo přímo před metrem, tam se prý ale hodně hlídá povolení. Poslední tip je samozřejmě na metro. V podzemce jsme nehrály, ale viděly jsme tam spoustu muzikantů. V Londýně jen tak někoho nepřekvapíte, lidi jsou kulturně zmlsaní a očekávají ve své metropoli jen to nejlepší.

Tak hodně štěstí!

Diskuse k článku

comments powered by Disqus
Spřátelené weby
Busking.cz The Busking Project Buskerville