René Planka: Zápisník pouličního hráče - 21. část - Forfar, Montrose, Arbroath

Datum vydání:

Originální busker René Planka pokračuje ve svém vyprávění o buskování v Anglii během loňského léta.

Forfar

Regulární průser přišel v podobě pokusu zahrát si ve městě protkaném silnicemi. Jediné použitelné místo se nacházelo před radnicí na takovém pěším ostrůvku, jejž lemovala křižovatka ze tří neustále zaplněných asfaltek. Hodinový mix mně přinesl dvě libry, které jsem utratil za sladkosti pro navrácení dobré nálady. Místní občasné buď ignorovali mou přítomnost, nebo nechápavě komentovali. Pár dětí se kolem mě točilo dobrou hodinu. Zřejmě jsem byl jejich jediným rozptýlením na sklonku nudného prázdninového dne.

Montrose

V tomto městě jsem nebuskoval v pravém slova smyslu, ale stejně jsem si přišel k pěti librám. To díky tomu, že mé hraní zaujalo místního bývalého zločince, který si se mnou zazpíval a společně jsme popili po několika pivech a panácích whisky. Mělo to háček, byla teprve jedna odpolední a já jsem se již dost slušně motal. Korunu tomu nasadil přinesením nové plné flašky whisky se záměrem vypít ji ve dvou. To už jsem se prozřetelně omluvil a radši se zdekoval. Pět liber mi daroval na cestu, ať si koupím něco k jídlu.

Arbroath 

Po delší době relativně velké město (20 tisíc) situované na východním pobřeží Skotska. Naše poslední mořská zastávka na pár dní, pak už jen vnitrozemí, Stirling, Glasgow, Londýn a domů. První hraní jsem absolvoval ještě v den našeho příjezdu stopem. Na lukrativním rožku seděl utrápený osmahlý harmonikář, tudíž jsem vzal za vděk místem na konci ulice. Byli jsme už zase prakticky bez peněz, takže nás velice potěšila dáma, která nám dala třicet liber ve jménu Ježíše Krista a popřála nám šťastný zbytek cesty. Konečně mi dává smysl, proč s sebou neustále tahám knížečku žalmů, kterou nám dal jakýsi reverend jednoho z ostrovů na Hebridách. Karma je všemocná. Druhý den jsem obsadil onen rožek a hrál jako o život. Přístup lidí byl nemastný neslaný, ale srandy jsem si užil dost. Komunikací s lidmi, pokřikováním hesel o zrůdné líné společnosti, děláním ksichtů na děti a podobně. Potkal jsem zde mlaďáka s kytarou, který si šel zrovna pro novou strunu. Ukecal jsem ho na mini jam, ale moc aktivní nebyl, tak jsem to pak utnul. Třetí den byl pátek, čekal větší nadšení, ale chyba lávky. Lidé zvadlí jak záhon přejetých tulipánů. Odehrál jsem další tři hodiny, udělal si fotku s místními školačkami a mazal do knihovny. Hodnocení 60% :o)
 

 

Diskuse k článku

comments powered by Disqus
Spřátelené weby
Busking.cz The Busking Project Buskerville