René Planka: Zápisník pouličního hráče - 17. část - Fort William

Datum vydání:

Dříve pevnost nyní hlavní město outdooru těží z blízké přítomnosti nejvyšší hory Británie (Ben Nevis) co se dá. Všechno je tu „Nevis“, od opravářů po hotely.

Navíc těch outdoor obchodů je tu opravdu víc než se na 10 tisícové město sluší. Po návštěvě nejpopulárnějšího skotského údolí „Glen Coe“, jsme ve Fort Williamu zůstali 2,5 dne, než jsme si i my rozhodli užít převýšení z 13 na 1344 metrů, výšlapem na Bena. Město disponuje gigantickou pěší zónou s částečně krytými místy pro hraní v dešti. Pozor jedná se o jedno z nejdeštivějších míst ve Skotsku! Co se konkurence týče, tak krom oldschool country kytaristy a otrávených žákyň na housle, v doprovodu maminek, jsem zde nikoho hrát neviděl. Hraní mělo „sestupnou“ tendenci. První den = paráda, druhý den = jde to, třetí den = bylo by lepší už zmizet. A to i přesto, že jsem měnil repertoáry a prakticky nic neopakoval. Kyselé ksichty znuděných turistů naháněly mnohdy až mráz na zádech. K světlým chvilkám lze zařadit chlápka, který se kousek od nás složil na zem (skoro jak mrtvola) a půl hodiny poslouchal. Načež se zvedl, něco zamumlal, hodil mi libru do futrálu a odpotácel se. Plus trojice Češek, jejichž překvapivé výrazy, když slyšely českou hudbu na takovém konci světa, byly opravdu zábavné. Resumé? Williame dík, ale zas takovým buskerským rájem nejsi. 

Diskuse k článku

comments powered by Disqus
Spřátelené weby
Busking.cz The Busking Project Buskerville