Martin Červinka - hledač hudebních talentů

Datum vydání:

I na ulici platí zákon trhu. A možná víc než jinde, říká hledač hudebních talentů Martin Červinka.

Sám to zkusil a ví o co jde. V létě roku 1991 hrál na ulicích v Norimberku a Amsterodamu, založil kultovní libereckou kapelu Solomon Bob, ale pak se jeho kariéra obrátila úplně jiným směrem. U hudby Martin Červinka zůstal, stal se hledačem muzikantských talentů a už téměř dvě desetiletí oživuje českou hudební scénu umělci, kteří uvíznou v jeho hledáčku. Stojí za jmény jako Tomáš Klus, Ewa Farna, Debbi a svého času také Lunetic či Chaozz. Aktuálně se na jeho seznamu slibných nadějí objevil mladý busker Jakub Ondra, který teď i s jeho pomocí vydává svůj první singl.

Jaký máte vztah k pouličním hudebníkům? Je Vám blízký ten způsob života, ten způsob hraní? Čím?

Mám rád umělce v ulicích měst. Nejen hudebníky, ale i kejklíře nebo výtvarníky. Dotvářejí atmosféru města. Navíc má jejich prezentace v sobě nějaké kouzlo nebo iluzi svobody - života na cestě, života ze dne na den.


Je dobré podporovat pouliční umění? Proč?

Určitě. Podporovat. I na ulici ale platí zákon trhu. Možná víc než kde jinde. Reakce diváků nebo posluchačů na ulici je většinou okamžitá.
            

Chodíte si někam poslechnout pouliční hudebníky, máte to přímo v popisu práce?

I když cíleně pouliční umělce poslouchat nechodím, náhodně se zastavím, když mě někdo zaujme.


Hrál jste vy sám někdy na ulici? Jaké to bylo?

Hrál jsem v létě v roce 1991 v Německu a Holandsku. Nejvíce v Norimberku a v Amsterodamu (kde jsem vždycky bydlel u přátel ). Pamatuju si, že jsem se v začátku hodně styděl. A že v Amsterodamu to bylo i finančně dost zajímavé, ale produkci mi pravidelně kazilo duo černošských bubeníků. Když dorazili a začali bubnovat přestalo mě být slyšet. Byl jsem tam zbytečný. Mohl jsem jít domu.
         

Liší se nějak společenský náhled na buskery v Česku a ve světě?

V Čechách nemá buskerství (kvůli komunistické etapě naší historie) žádnou tradici. Jen na pár výjimek. Vím z vyprávění, že Jaroslav Hutka v roce 1968 úspěšně hrával na náměstí v Platýzu. Také jsme na začátku. Na druhou stranu se v Čechách nikdy nepřestalo hrávat v hospodách. 



Objevil jste například mladého buskera Jakuba Ondru, který nedávno vydal u Universalu první album. Vzpomenete si, co jste si říkal, když jste ho poprvé viděl?

Jakub hraje v centru Prahy poměrně dlouho. Nejprve zpíval pouze anglicky. Dokonce jsme s ním už někdy před třemi lety zkoušeli s producentem Martinem Ledvinou natáčet první demosnímky. Ale bylo ještě příliš brzo. Teď je situace jiná. Jakub připravuje svoje první album. Píše vlastní písničky, které také čím dál lépe interpretuje. Ty pak mají na ulici svoje první posluchače. 


Co byste vzkázal lidem, kteří už hrají na ulici, nebo to chtějí zkusit?

Hrát na ulici je rozhodně dobrá zkušenost pro všechny umělce. 

Diskuse k článku

comments powered by Disqus
Spřátelené weby
Busking.cz The Busking Project Buskerville