Jakub Ondra píše o hraní na ulici: ,,Nejvíc mě baví hrát, když se setmí a je všude klid”

Datum vydání:

S hraním venku jsem začal, když mi bylo 16 let. Pamatuju se, jak jsem takhle stál poprvé s otevřeným futrálem a opravdu jsem se bál, co na to lidi řeknou. 

Nepřijde náhodou někdo, kdo mi vpálí do obličeje, že mi to nejde a já se na to kvůli tomu vykašlu? Po čase jsem pochopil, že na ulici je v zásadě pár typů kolemjdoucích. 

Lidi, kterým jste ukradení – Těch je samozřejmě většina. Buď někam pospíchají a nebo je nezajímáte. 

Posluchači – Jsou lidi, kteří přijdou, poslechnou si vás a hodí vám nějakou tu korunu. 

Když na ulici začnete prodávat cédéčka, tak, aby se jich udalo co nejvíce, je dobré dělat okolo sebe hloučky lidí.

Čumilové – Lidi, které byste nikdy nezajímali, kdybyste okolo sebe neměli hlouček.

Nejvíc mě baví hrát, když se setmí a je všude klid, pak se tvoří hloučky celkem snadno a všechno většinou jde jako po másle. 

 

 

Diskuse k článku

comments powered by Disqus
Spřátelené weby
Busking.cz The Busking Project Buskerville