Dalibor Neuwirt píše o zkušenostech s buskingem : "Mé první studiové nahrávání."

Datum vydání:

Při nahrávání jsem se zamiloval do komunistické hudební aparatury, která nepoznala slovo plast.

Pevné ocelové mikrofony s retro designem, to bylo něco! Robustní stojany. Soudruzi je sestrojili s vírou pro příští generace. Povedlo se jim to více než dost. Možná je ještě použijí mí vnuci. Retro sluchátka v tyrkysových barvách na mé hlavě. Připadám si jako můj dědeček, který nosil podobná sluchátka když řezal cirkulárkou. Já teď s nimi hobluju didgeridoo. To je výbavička, to je styl.

Většinu času sedím v tureckém sedu ztuhlý jako turecký med. A sladce hraji.

Málem jsem však zahořkl, když jsem to nejvíce osolil a zrovna se to nenahrálo. Měl jsem tendence zatrpknout, obvzláště když se na mě Matouš kysele ušklíbl. Určitě to nebyla moje vina, mohla za to ta voda s citrónem, co jsem celý den pil.

Náladu nám zvedla vtipná situace. Tři různí lidé se střídají u jednoho malého xylofonku a nikomu se nedaří zahrát přesně pár jednoduchých tónů. Šéf studia se chytá za hlavu: "Tři dospělí lidi a ani jeden nezvládne nahrát dětský xylofonek!"

Celý den foukat a hrát do didgeridoo není jen tak. Namáhá se hlasový aparát a krk, který si žádá následný reparát. Setrvávání v sedu během nahrávání jsem prokládal skákáním po pódiu a metáním kotrmelců. Můj způsob, jak trávím nahrávací den, je ryze zen čajový - pití čaje, dynamika a troška meditace :)

Pokud chcete podpořit sbírku a přispět  Zenovému čaji na dokončení a vydání CD, zde máte možnost.

https://www.hithit.com/cs/project/705/zenovy-caj-unikatni-koncept-cd

 

Diskuse k článku

comments powered by Disqus
Spřátelené weby
Busking.cz The Busking Project Buskerville