Dalibor Neuwirt - "Mikulov love busking"

Datum vydání:

Nádherné domy, vinice, skalnaté kopce a uprostřed nich krásné náměstí. A na něm stojí busker obklopený davem nadšených posluchačů...

Toto léto jsem si vyjel na necelý týden do Mikulova a jen co se vyčasilo, vyrazil jsem hrát na náměstí. Po chvíli rozhodování jsem se postavil přímo před Městský úřad. Uvažoval jsem i o rohu mezi rytířským domem a kavárnou Dobrý ročník. Tento roh však nešel  vidět ze všech stran. Místo před úřadem bylo vidět skoro odkudkoliv  a bylo v kontaktu s morovým sloupem i kašnou, kolem kterých byly lavičky. Ideální pro každého posluchače pouliční hudby.

Ještě předtím, než jsem začal hrát, jsem registroval pozornost chodců a kolemjdoucích. Lidé si mě zvědavě prohlíželi a čekali, co přijde. Můj odhad souhlasil, Mikulov je menší město, které není na busking zvyklé. A to je vždy výhoda (pokud není problém s policisty). Lidé uměleckou produkci náležitě ocení, je-li pro ně vzácností. Mé myšlenky se potvrdily po deseti minutách mé akční hudební produkce, kdy jsem odložil didgeridoo a vzhlédl od svého iPadu. Kolem mě stál velký půlkruh diváků. Mírně mě to zaskočilo, neboť se na náměstí ještě před chvílí potulovala jen hrstka chodců. Během krátké chvíle se mi naplnila truhlička. Několik lidí přispělo do kasičky, napsali se na mailing list a dva si i koupili CD. Do půlhodiny úspěšná vlna klesla. Pro radost jsem hrál ještě dalších 30 minut, ulice se však začala prázdnit, a když už po hodině hry odbíjela sedmá večerní, nikde už nebyla ani noha. Opravdu zajímavý kontrast. Start raketový, konec liduprázdný.

 O dva dny později se mi mikulovská krása potvrdila. Hrál jsem dopoledne na stejném místě, asi od 11:00. Byl jsem lehce nervózní ze stankáře, který prodával pár metrů ode mě. Na první pohled vypadal jako nedostupný a tvrdý muž. Nakonec se ukázalo, že se mu má hudba velice líbí a že mě v hraní podporuje. Když se naše pohledy setkaly, tvrdý výraz nahradil vřelý úsměv. Později mi dokonce pan stánkář hodil minci do truhličky a povzbudil mě, ať hraji dál. Dopoledne už bylo úplně jiné, nálada byla více odosobněná, město bylo plné turistů. Většina z nich mě přehlížela a dostával jsem tak mnohem méně pozornosti. Po dvou hodinách hry jsem byl docela unavený, více energie jsem dal, než dostal. Výdělek byl také menší, ale stále se držel nad mým průměrem. Při balení mých věcí za mnou přišel policista a vlídně se mnou prohodil pár slov. Doporučil mi, ať si pro příště zařídím zábor na úřadu. Potěšilo mě, že v Mikulově mají tak příjemné strážníky, kteří upozorňují, místo aby trestali. 

Souhrnem, busking v Mikulově vřele doporučuji, v nádherných kulisách "města jihu" se hrálo skvěle a celkový dojem patřil mezi ty nejlepší. Silně zvažuji možnost pravidelně dojíždět buskovat do Mikulova. A to i z Brna, které patří svou otevřeností k buskingu k české špičce. Nikdy však nebude mít tak nádherné kulisy a překvapený zájem "domorodců" jako Mikulov, městečko s ohromným osobním kouzlem. 

 

 

Diskuse k článku

comments powered by Disqus
Spřátelené weby
Busking.cz The Busking Project Buskerville